Najdi si svou srst – aneb lov ponožek
Do jaké skupiny ponožkářů patříte?
Víte, že ponožky jsou nejstarším druhem lidského oděvu? Píše se, že jejich historie začala už v době kamenné, kdy si naši předkové začali balit nohy do zvířecích kůží… No, štěstí, že už nemusíme každý měsíc lovit tchoře nebo zlaté lišky pro jejich krásně hřejivou srst. Jak by to pak vypadalo? Na mobilu bychom měli jistě stažené aplikace „najdi si svou srst – aneb lov pro ponožky“. Kdo ví, k jaké srsti by nás ty souřadnice zavedly… (ke kontejnerům? K hajnému do myslivny? …k sousedce? :-D )
A další věc, když si představím, co všechno by mi lezlo po noze, kdybych si ušila ponožky například ze zajíce, jdou na mě mdloby. Na druhou stranu bych pak ale nemusela chodit na drahou pedikúru a vše by bylo jaksi natural. Velké plus by ale dnes bylo za značku BIO! A navíc je to bez obalu. Nicméně, vraťme se do reality. Zvířátka máme rádi, až na ty krysy, a hlavně jsme dost pohodlní. Pak tu vidím jedinou cestu, jednoduchou, a přesto originální. Prostě Sokino.
Sama pro sebe jsem si udělala malý sociologický průzkum a zjistila jsem, že ponožky opravdu tvoří charakter člověka. Vidíte někoho neznámého, ač nechcete, proběhne první hodnocení vizáže a škatulkování. Někdo to dělá podvědomě, jiný cíleně. Každopádně vás první kontakt ovlivní do budoucna. Pak to může být: „ten s úsměvem na tváři“, „ten s velkým nosem“ anebo „ta s těmi barevnými ponožkami“.
Vyšlo mi několik skupin.
PONOŽKY V SANDÁLECH
Historie se opakuje, říká se. Další zajímavý fakt je, že římští legionáři nosili ponožky v sandálech, aby měli na dlouhých pochodech trochu komfortu. A co mi to připomíná?! Mám ten dojem, že je to naše národní stigma, jak poznat Čecha! No a co! Když je to pohodlné a navíc historicky osvědčené, že? ???? A k tomu ten řízeček na cesty. Ale… proč tedy nekoupit aspoň ty ponožky vkusně a vtipně, aby ostatní viděli, že se nebojíme?! Pravda je, že to není úplně můj šálek kávy, ale mám okolo sebe dost přátel, chytrých a vtipných, a ty ponožky do těch sandálů stejně narvou! Pod tlakem veřejnosti pak s nelibostí chodí bosi. A kde je tolerance? Když to mají rádi, proč se jim budu smát? Směju se někomu, že nosí brýle a ne čočky? Nebo depešákům pro jejich černou? At si prostě každý nosí, co je mu libo.
DOPORUČUJEME: Déšť skandinávský
PONOŽKY NA NOŽKY
Všimla jsem si, že je skupina lidí, kteří ponožky dost podceňují. Většinou volí tmavé barvy a nenápadné vzory. Ráno si navléknou ponožky s dírou, vybledlé, vytahané… každou jinou (podobnou)… nedej bože, aby pak v průběhu dne mělo někde zaznít: „můžete si prosím vyzout boty?“ …a na návštěvě pak strkají nohy pod sedačku, nebo ohýbají palce pod chodidlo, aby nebyla vidět ta díra na palci. Nezlobte se na mě, ale zlatí „sandálaři“! Tihle všichni by se měli opět inspirovat minulostí, tentokrát svatými muži Evropy, kteří nenosili ponožky jen proto, aby na nohách něco měli, nýbrž na znamení čistoty.
DOPORUČUJEME: Parník žlutý
MOCNÉ PONOŽKY
Zajímavé také je, že na konci prvního tisíciletí byly ponožky významným statusovým znakem. Pokud byl někdo bohatý a měl vliv, nosil barevné ponožky. A to je moje třetí skupina. Nejsympatičtější. Skupina „úspěšných a sebevědomých“, která poslední dobou začíná být v popředí. Tato skupina hledá kvalitu a originalitu. Nebojí se kombinací, a hlavně řečí okolo… „co budou říkat v práci?“. Mají svoji hlavu, svůj styl a to je IN. Pro ženy je to rozpustilost, pro muže je to únik ze všední šedi předepsaného dress code. Oblékání je prostě hra. A to nás baví od dětství…
DOPORUČUJEME: Světlé červená
Jedno ale mají všichni společné - chtějí kvalitu za rozumnou cenu, a tu najdou se SOKINO!
A kam patříte vy?